středa 2. září 2020

Vysočina 26. - 29. 7. 2020

 HOLČIČÍ JÍZDA PO VYSOČINĚ

Neděle 26.7. - pouť Ivančice

Včera jsem vyzvedla holky od babičky a míříme na společnou dovolenou. Vlastně asi první takhle spolu bez táty. Jelikož budeme bydlet asi hodinku od bráchy, jedeme ještě společně s rodiči a neteřemi k nim do Ivančic, je tam totiž pouť a tu my rády. Obzvlášť tuhle. 

Dojedeme kolem oběda a už se nám griluje masíčko a brambory hmm mňam. Po výborném obědě vyrážíme na náměstí. Všude plno stánků s oblečením, hračkama, domácíma výrobkama, ale i sladkosti, perníčky a kavárničky. Procházíme uličky, zkoušíme dobroty a holky dostávají vysněnou cukrovou vatu na tyči. My dospěláci jdeme na ledovou kávu do Perníčkové kavárny, protože v tom vedru po ničem jiném netoužíme. 

Nakonec vybíráme kolotoče, chceme jít na autíčka, ale je tu tak plno a žádná organizace, že prostě na nás nikdy volné nezbyde. Vracíme žetony a jdeme na řetízkáč, teda holky. Pak se hecnu a vyzkouším s nimi loď, vždyť se jen houpe ze strany na stranu. No žádné potěšení mi to nedělá, jen R. se stále směje. V. také není nejlíp.. V. dá ještě Crazy surf, R. tam bohužel nepustí a tak jdeme ještě na ruské kolo. Tím dnešní pouť ukončíme a směřujeme domů, dokonce nám sprchlo a bylo to osvěžující.



K večeru nasedáme do auta a směřujeme směr Radešín, do našeho Balónového hotelu. Personál je velice milý, venku je obrovská zahrádka a vaří svoje pivo. My jsme ale schopný akorát tak vybalit a dát si k večeři dovezený rohlíky se šunkou a jdem spát. Těšíme se na zítra.


Pondělí 27. 7. - výlet na kole

Na pondělí jsem naplánovala výlet na kolech, takových 30km přes okolní vesnice. Od hotelu jedeme po červené turistické značce, cestička je příjemná zpevněná, žádná silnice. Jedeme lesem, jedeme kolem rybníků, občas je to trošku do kopečka, ale vše zvládáme. U rybníka Velký Podvesník dáváme pauzu a holky blbnou s vysílačkama, jó byl to dobrý tah je po sto letech zase objevit. 




Pak vjíždíme do Skleného nad Oslavou. Pauza u kostela na jablko, ale jak tak zjišťuji, asi dáme i oběd, je tu jediná restaurace v Pensionu u Milostných. Mají dokonce obědové menu. Levné. Dáváme jedno menu - bramboračka a zapečené těstoviny a jeden vývar a řízek z jídeláku. Bramboračka byla moc dobrá, vývar bohužel zkyslý. Naštěstí to vynahradil řízek, které byly vlastně 3, a jelikož těstoviny byly rozvařené a zřejmě uvařené v tom nedobrém vývaru, najedly jsme se řízků všechny. 

Jedeme dál. Vesničky mají super názvy jako Krásněves nebo Radostín, to je vám hned veseleji a krásněji. V Radostíně jsme v jednotě daly alespoň nanuka, protože na zmrzlinu jsme nikde nenatrefily. Bylo to super osvěžení v tom parnu, které dnes je. Překonaly jsme také kopec, který sem vedl a ještě stavbou a uzavřenou silnicí, ještěže kolama šlo projet.



Po občerstvení a pauze jedeme dál směr Ostrov nad Oslavou a dál už bohužel stále po silnici, naštěstí ne tak moc frekventované přes Bohdalec až zpátky do Radostína, kam jsme dojely kolem 15hodin. 

Po sprše a menším odpočinku jdeme k rybníku u hotelu, holky si dají slíbený pohár a já kafe. 




Pak si u rybníka zahrajeme pár her Mici Maci a jdeme na výbornou večeři. Musím říct, že hotel má fakt výbornou restauraci. R. si vybrala tortilu s kuřecími stripsy, V. borůvkové knedlíky, kterých  je asi tuna. Já se spokojila s coleslaw salátem. Prozíravě. Samozřejmě dojíždím nesnězené po holkách.




Večer nám v telce dávají film Božská, který holky zaujme a já ho mám moc ráda, tak se koukáme celkem dlouho do večera. Zítra máme naplánovanou pohodu u vody.


Úterý 28. 7. - Pilák koupání a Muzeum nové generace na zámku Žďár

Dnešní den má být odpočinkový. Zabalíme věci ke koupání a jedeme směr Žďár nad Sázavou. U Piláku je velké neplacené parkoviště. Je celkem brzo a tak si najdeme místečko pod stromem přímo u vody. Hodíme se do plavek a jdem zkusit vodu, ta je moc příjemná. Venku je vedro, takže svlaží. Holky mě hned uhání o šlapadla, tak jdu jedno půjčit, už jsou ale obsazená (teda ta menší, větší mi zas pro 3 nechtějí půjčit) a volno mají cca za hodinu kolem půl dvanácté. Sice bude vedro, ale bereme to. Půjčovné na hodinu je 100 Kč a vratná záloha 500 Kč. Jen jsem si vystála pěknou řadu. Mezitím jdeme do stánku na zmrzlinu a kafčo. 



Jízdu po nádrži si užijeme, přejedeme ji celou, zaparkujem na druhé straně a koupeme se i tam. Pak to bereme i kolem protějšího břehu a okukujeme kemp. Asi tam někdy zajedem. Po hodině jsme upečený a rády vracíme šlapadlo. Ještě se párkrát vykoupeme a jdem si dát něco k obědu. Nabídka není moc pestrá, takže dáváme jen polívku a špagety. Jíst se to dá.




Odpoledne se zatáhlo, tak ještě obejdeme hřiště, kterých je tady moc, dojdeme až dozadu na lanovku a pak balíme do auta. Jdeme ale ještě omrknout zámek. Přišli jsme celkem pozdě, takže prohlídku nestíháme. Muzeum nové generace ale ano. Holky nadšeně nasazují sluchátka a berou krabičky s průvodcem a jdeme na to. Nijak interaktivní není, jsou to jen zastavení, u kterých holky pouští čísla a poslouchají příběh, který vypráví holčička a cisterciácký mnich. I tak jsou ale nadšené. Jen klimatizace jela na maximum a bolelo mě pak v krku. Nadšené byly i z obchůdku na konci muzea :D tak pozor na něj.





Po prohlídce jsme vylezly ještě na Zelenou horu, jen omrknout, už bylo také zavřeno. A pak hurá domů, těšíme se na dobrou večeři na hotelu, když jsme oběd tak odbyly. A dostaneme super jídlo. Místo je sice jen v restauraci, zahrádka praská ve švech, ale během 10 minut jsme rády, protože se spustí neskutečný  liják a místa uvnitř je najednou pomálu.




Po večeři jdu zabalit, ráno odjíždíme, ale holky se těší na Šiklův mlýn a koníky.


Středa 29. 7. - Šiklův mlýn

Dneska máme před sebou poslední den. Končíme snídaní, tak si jdeme na pohodu nacpat pupíky čím jiným, než opět míchanýma vajíčkama (i když jídla na výběr je celkem dost, dokonce domácí borůvkový jogurt například nebo šunková pomazánka) a teplým čajem s medem. Pak nakládáme kufry a kola a jedeme směr Šiklův mlýn. Celkem fajn vstupenka pro 3 byla na slevomatu, kdy za 900 Kč máte vstupné, jídlo v hodnotě 450 Kč a 12 šikláků na atrakce (jeden v hodnotě 35 Kč).

Dnes mělo být nejvíc zataženo z celého našeho výletování, ale stejně z toho je zas děsný vedro. Jedeme na otvíračku a cca v 10 hodin jsme tam. Parkoviště je ještě prázdné. Vyměním voucher za vstupné, šikláky a poukázky na jídlo máme měnit ještě v infostánku. Areál je celkem rozlehlý, takže chvíli hledáme informace, nacházíme ty v kempu, ty jsou špatné, ale pán nás navede dolů do hlavní části Šiklandu. Poté, co vyměníme penízky a poukázky jdeme rychle na koníky, než bude řada :) Ti nejsou v ohradě k tomu určené, ale v amfiteátru hlavní scény. Asi je to fajn, neboť je dost teplo. Holky se teda projedou na koni. 1 šiklák = 2 kolečka. 




Pak si jdeme obhlédnout zbytek areálu. Je tu ohrada se zvířátky, R. nachází paví pero, tak je nadšená. Vidíme i malá páví miminka, prasátko, kačeny, kozy. U lukostřelby jsme poslány pryč, že je nějaká výuka, takže tam už jsme se pak nedostali. Holky utrácí ještě za třpytivé tetovačky, 2 šikláky za kus. Procházíme dál areálem k indiánské vesničce, kde se také platí za výklad, no to už jsme se jen koukly, je tu ještě hledání pokladu-kamínků v písku a něco na terč (nože nebo tak něco?), pak se vracíme zpět a jdeme najít lanový park. Ten je u hotelu a není uplně funkční, ocelová lana mi přišla celkem nebezpečná a taky si při pádu R. pěkně o něj spálila nohu. 






V 11.30 začíná první představení 7 pistolnic, to nás baví, i když na nekrytém pódiu je ta půl hodinka programu až až. Pak jdem zas na koníky utratit zbylé šikláky a R. volí ještě jedno tetování.




Potom jdeme na oběd. Restaurace je celkem nepřehledná, ale nabídku jídla nacházíme za barem. Volíme svíčkovou za 165 Kč - dvakrát, pití a já si dám polévku, abychom teda utratily celou poukázku. Svíčková moc dobrá není, ale dostanete k ní 5 knedlí, takže nám ještě zbylo. Polévka ušla. Ve vedlejší "mexické" restauraci nabízeli jen smažené v podobě samoobslužného baru, tak tam jsme si nevybraly.

Ve 14.30 už je další představení, tentokrát spíše zábavná forma ukázek práce s lasem, noži, jízda na koni.. Jsme přehřáté a tak jdeme hledat koupaliště, které tu má být za 50 Kč. Nakonec nikdo vstupné nevybírá, tak jsme mile překvapené a jdem si užít biotop. Příjemné koupání, jde i skákat, holky si to užívají, za hodinu zas balíme, abysme stihly poslední vystoupení v 16.45, divadelní představení "Tenkrát na západě" se nám také líbí, obsah je sice nijak originální, ale nejhlavnější jsou efekty a koně. 




Po divadle už to balíme a vyrážíme domů, myslím, že den jsme si užily, ale že bych tam trávila celou dovolenou, nevím, co bysme tam už další dny dělaly, areál je odříznutý od okolí a nikde nic. Jídlo bych také víckrát nemusela. Navíc ve srovnání s naším hotelem jen kousek odtud, jsme dostali u nás mnohem lepší služby.