MALTA 26.6. - 7.7.2021
Tento výlet sepisuji rok poté, co jsme se vydali na Maltu. Byla to taková znouzecnost, kdy jsme museli využít letenky zrušené z covidu. A kdy jindy vyrazit, než v létě, kdy se uvolní restrikce. Vychytali jsme super dobu, kdy Malta byla "zelená" a my nemuseli řešit testy zpět. Byla to ale také dovolená plná stresu z probíhajícího nákupu našeho domečku a neustálýma změnama restrikcí a podmínek na (vy)cestování. Jediná otravující podmínka na Maltě byla nutnost nosit roušky všude kromě pláže. Takže jsem zabalila ty nejtenší látkové, mnou ušité.
Chtěli jsme poznat Maltu, zároveň nám bylo jasné, že v létě toho moc nenacestujeme, spíše se budeme válet u moře. Zabookovala jsem tedy aspoň 3 různá ubytování, abychom poznali co nejvíce ze země, kam nejspíš už nikdy nepojedeme. Zde iterinář: https://mapy.cz/s/jopujofajo
Cesta
Na odlet, který měl být v 16h, jsme potřebovali PCR test, tehdy jsme si ho ještě mohli udělat zadarmo. Pak jsme si vystáli řadu na letišti, kde ho zkontrolovali a poté jsme si tu řadu vystáli ještě po příletu na Maltu. Nebylo to nic příjemného a zdržovalo to. Ale autobus z letiště do Melliehy jsme stihli tak tak i s nákupem kartiček na týdenní cestování s názvem Explore Card. Stála 21 eur dospělá a 15 eur dětská. Autobus nám stavěl kousíček od hotelu, takže stačilo vyšlapat pár schodů s kuframa. Přijeli jsme kolem deváté desáté večer a měli jsme hlad a žízeň. V hotelu bohužel měli restauraci obsazenou a ještě tam byla svatba, tak jsme museli vyrazit hledat restauraci. Zapadli jsme do nejbližší pizzerie a nacpali se k prasknutí a vypili spoustu pití. Voda se na Maltě moc pít nedá z kohoutku, je totiž odsolená.
Pergola Hotel & Spa Mellieha 26.6.-30.6.
Tento čtyřhvězdičkový hotel, jsem zabookovala, protože na Maltě probíhaly covidové dotace, kde jsme za pobyt dostali vouchery na útratu. Reálně se nám podařilo zaplatit 345 euro za hotel na 4 noci a dostat voucher na útratu 300 eur (podmínkou byly 4 noci a dostali jsme 150e na osobu).
Takže jsme si to pořádně užili, přikoupili jsme si polopenzi a užívali si skvělou restauraci s bufetem, který nám nabíral úžasný kuchař. Vždycky vtipkoval s dětma, které mu vůbec nerozuměly. Hotel měl dva bazény, takže když jsem třeba ráno zařizovala hypotéku, mohly jít děcka s mužem aspoň k bazénu.
K moři to totiž bylo několik zastávek busem a hlavně z prudkého kopce asi 2km. Ale z balkónu jsme moře viděli. Pokoj měl i kuchyňku s lednicí, takže podmínky ideální.
První den jsme nedočkavě sjeli na pláž hned ráno. Strávili jsme tu celý den, pod slunečníkem, ale jelikož zrovna přišla nějaká vlna veder ze sahary a bylo pod mrakem a zároveň 40 stupňů, prostě jsme se totálně spálili i namazaní. Naštěstí jsme s sebou měli koupací trička a zbytek dovolené strávili v nich.
Pláž byla písečná, čistá, plná lidí, ale my si ji užívali.
 |
| Ghadira beach |
Druhý den jsme se jeli podívat na nejhezčí pláž Golden bay u konečné autobusu Ghajn Tuffieha, kde jsme zůstali my. Po cestě na bus jsme se šli jestě alespoň podívat na vedlejší Riviera beach a odjeli pak se zastávky Riviera. Na pláži bylo vcelku dost větrno (pořád nám odlítával slunečník), ale byla mnohem menší a útulnější než veliká Ghadira a výlet stál za to.
Třetí den jsme opět zůstali na naší Ghadira pláži. Večer jsme se šli s M. alespoň projít ke kostelu a místníma uličkama. Potkali jsme tam spoustu koček.
 |
| Golden bay |
V Mellieha byl jeden větší obchoďák v pěší dostupnosti (ale my si popojížděli busem, když jsme měli kartičky), kde nás málem ošidili, když nám naúčtovali místo levné housky drahý kus sýra cca o 20 euro. Naštěstí jsme to vyhádali včas. Měli strašně malou otvírací dobu cca do 18h a do toho ještě třeba nějaký svátek zavřeno atd. Bylo umění se trefit. Ještě blíž jsme měli obchůdek, kam jsme chodili pro pití a vodu, ten byl jen nápojový a fajn.
Ráno už jsme se odubytovali, ale ještě jsme využili úschovnu zavazadel a vyplázli se ráno k bazénu. Dali jsme oběd v bazénovém baru a teprve se vydali na přejezd na Gozo.
Cesta byla dlouhá a úmorná. Nejprve cca hodinu busem do přístavu. Poté jsme nasedli na trajekt, cesta tam se neplatí, a jeli jsme cca 30minut do Mgarru. Pak jestě 40 minut busem 322 do Marsalfornu, kde bylo naše další ubytování. Po cestě k němu jsme se ještě zastavili v potravinách - malém místním obchůdku, kde jsme si koupili základní potraviny na večeři. Zavírali tady totiž zas strašně brzy - asi kolem páté šesté.
Apartmán 3kk Masalforn (Gozo) 30.6.- 5.7.
Na apartmán jsme dorazili odpoledne a nemohli ho najít. Respektive jsme kolem něj procházeli, ale nevěřili jsme tomu, že bydlíme přímo v místě, kde chlapi sbíječkama dělali díru do chodníku a řešili tam nějaké kabelky k tomu domu. Každopádně zašli jsme za roh, kde se dalo telefonovat, zavolala jsem paní domácí, která nám řekla kód na schránku s klíči. Krom toho hluku byl byt moc pěkný, čistý a za ty peníze velký - normálně na dovolené nemíváme dvě ložnice plus obývák. V kuchyni bylo vše potřebné a klimatizace sice za peníze, ale až od nějakých protočených 5 eur, které tam už byly vhozené a které nám stačily na celý pobyt - šetřili jsme. Mimochodem díky tomu apartmánu mám teď doma na dřevěném stole průhledný ubrus, to je tak super nápad na uchránění nábytku.
Dali jsme rychlou večeři - topinky a šunka a plátkový sýr + zelenina. To jsme pak jedli skoro celé Gozo. A po večeři jsme se šli projít k pláži a městečkem. Už se šeřilo a všude byl tak nějak klid. Ani venku nebylo nijak živo, jak jsme zvyklí třeba z Chorvatských promenád. Ale byl všední den.
Ráno (ano vzbudily nás sbíječky) jsme vyrazili na nejbližší pláž, dalo se tady skákat z kamenů. Zároveň tam bylo hřiště na vodní pólo, kde trénovali chlapci a mohli jsme se koukat. Jen to ležení na kamenech nám docela ušpinilo ručníky. Naštěstí jsme měli pračku v apartmánu a jeden z balkónů byl k sušení prádla jak stvořený, směrem do vnitrobloku. Druhý jsme měli do ulice.
Večer jsme busem vyrazili do hlavního města Goza - Victorie. dojeli jsme kolem 20h a už se vše zavíralo. Takže jsme se šli projít na katedrálu, kde se dalo venku procházet. Byly odtud krásné výhledy. A pak se zas vrátili na autobusovou zástavku a jeli domů. No, příště bysme si ten večerní výlet asi rozmysleli.
 |
| Pohled na město Victoria |
Další den jsme měli v plánu dojet na nejkrásnější pláž Goza - Ramla beach. Trochu nás nemile překvapilo, že bus jezdil jen co 2 hodiny - tzn reálné v 9 a v 11hodin. Ten první jsme nikdy nestihli. Takže jsme vyjeli téměř na poledne. Ale stálo to za to. Pláž je nádherná, zlatá (a taky plná lidí), ale moc jsme si to místo užívali. V době obědu jsme si dali nějaké toasty nebo pizzu ve stáncích s občerstvením. Byla tu i zázemí toalet. Po návratu zpět jsme se ještě stavili na místním dětském hřišti, vystavěném z dotací, ovšem už to asi nějakou dobu bylo. Jmenuje se Three hills garden a je terasovité a nechápu, proč má v názvu zahrady. Také tu byla sto let nepůjčená kola, pokakaná od ptáků.
A jelikož Ramla byla super, jeli jsme další den znova. Opět na celý den. Byla sobota, tak bylo plno. Ale taky nám poslední den platila kartička na bus asi do 19h, tak jsme ji museli využít. Večer děti zůstaly u televize a my se šli projít ještě na druhou stranu města směr solné pláně. Už se šeřilo, tak jsme je viděli potmě, ale procházka městečkem stála za to.
V neděli jsme vyrazili na hlavní městskou pláž v Marsalfornu, taková malinká pod silnicí, ale čistá. Jen sociální zázemí zde není. Zato jsou všude okolo stánky se zmrzlinou a restaurace. Na oběd jsme šli do kavárny na palačinky. Večer jsme si pak šli užít objevenou indickou restauraci na promenádě. O víkendu už to venku žilo víc.
V pondělí ráno už jsme balili a jeli se přesunout směrem k letišti na střední část Malty. Cestu jsme zvolili stejnou jako na Gozo, jen tím autobusem se k letišti jelo ještě déle. Později jsme potkali Čechy, kteří prý přijeli z Goza rovnou do Valletty rychlotrajektem za usmlouvaných cca 8 eur na osobu. Tak to aspoň můžu napsat pro někoho, kdo si to tu přečte dřív než vyrazí.
The Suites Piazza Kirkop 5.7.-7.7.
Po celodenním cestování jsme dorazili na ubytování, které bylo moderní a odemykatelné přes QR kód. Musím říct, že jsem musela hodně komunikovat, abych dostala nějaký správný kód - nikdy nepište příjmení s čárkama, logovací systémy to nemusí. Každopádně toto ubytování bylo i se snídaní ve vedlejší kuchyňce, kam vždycky ráno přišla paní a asistovala. Jídlo bylo v lednici a člověk si snídani musel připravit sám. Pokoj byl jedna místnost s koupelnou a základní kuchyňkou. Postel a rozkládací gauč. Ale v dochozí vzdálenosti od letiště, kde jsme na odlet museli být už kolem 5h ráno.
Po příjezdu jsme byli tak unavení, že na nějaký výlet už jsme neměli ani pomyšlení. Tak jsme zašli do blízkého obchůdku pro nějaké fazole a zeleninu, navečeřeli se a šli na procházku po okolí. Měli jsme ambice dojít až k moři na Blue Grotto, ale ty 4km tam jsme neušli. Po cestě jsme se osvěžili nanukem z večerky. Cca v půlce jsme se otočili a vzali to přes mapy.cz malýma uličkama směr apartmán. Bylo to úžasné pokoukáníčko.
 |
| Opravené domy ... |
 |
| ... i ruiny |
Poslední den jsme využili naplno. Hned ráno jsme busem dojeli na Blue Grotto a byli jsme skoro na otvíračku, takže jsme se na lodičky dostali vcelku hned. Vyplatí se přijet brzo. Později už lidí přibývalo. Plavba to byla vcelku rychlá, ale pán nám vyprávěl a moc jsme si to užili. Voda tu má opravdu hodně barevných podob. Nádhera.
 |
| Blue Grotto |
Pak jsme se tam ještě vykoupali a pomalu šli čekat na autobus, který nás odvezl do města Rabat. Zde jsme prošli starou Mdinu, která byla kdysi hlavním městem Malty. Navštívili jsme i muzeum a katedrálu (společné vstupné), kde jsme se sice nezchladili, jak jsme doufali, ale moc jsme si návštěvu užili. Po obejití městečka jsme zašli na oběd do skvělé restaurace Bottegin Palazzo Xara. Dali jsme si saláty a tortily. A poté už jsme frčeli busem do hlavního města Valletty.
Tady jsme se prošli přes Barrakka zahrady, dokonce jsme potkali nevěstu, na katedrálu jsme koukli jen zvenku. Holky potřebovaly nakoupit suvenýry, tak si V. koupila šaty a R. třpytivou ledvinku a pak jsme se vydali k moři. Nějak jsme podlezli podchodem až na "pláž" a naskákali do vody, byly zde i žebříky. Co tu nebylo, tak wc, takže R. musela použít moře, ale bude si to pamatovat asi do konce života. Takhle ještě potřebu nevykonávala. Také jsme zde potkali rodinku čechů, kteří byli na maltě a bydleli po couchsurfingu. Zrovna jim odpadlo domluvené ubytko, tak to měli veselé. Na to bych já neměla. Po vykoupání jsme šli dát poslední večeři do pizzerie nedaleko a dojeli zas busem na apartmán.
 |
| zahradka v uličce Valletty |
Ráno byla brzo vstávačka na letadlo, ale viděli jsme východ slunce, tak nám i ta ranní procházka vykouzlila úsměv na rtech. Odjížděli jsme plni zážitků, ale také po spoustě stresu. Druhý den měla začít platit omezení pro návrat do ČR pouze s testem, tak jsme byli rádi, že jsme se tomu vyhnuli. Do Hostivice už jsme dojeli mhd.
